VZPOMÍNKA
Potkal jsem ji v obchodě tu dívku ....let Krásné měla tělo a růžový ret. Vlasy měla černé ,oči jako chrpí květ na potkání zamiloval jsem se hned.Ta mě dala lásku ,bože šel bych hned ta mě naučila milovat a semnou se točil svět.S ní byly dny krásné , tiše šuměl les ,my leželi na kapradí a voněl pěkně vřes.A teď , když je to v dál já ztratil její lásku a zůstal jsem sám.Jen krásná vzpomínka mi zůstala na tu dívku jménem .........
Byla jsem ještě malým bezstarostným děvčátkem ,smavým a důvěřivým a ty - jaký jsi byl vlastně ty? Co o tobě vím? Žes měl ,krásné černé vlasy ,které jsem si tak ráda navíjela na své prsty,že z hloubky tvých očí se mi vždy zatočila hlava - a že jsem tě nevýslovně milovala.K tobě jsem se vracela s každou svou myšlenkou, každý úder mého bláhového srdce patřil jen tobě,a ty řídké chvilky které jsem prožila v tvé blízkosti byly nejkrásnější v mém životě. Zda i ty mě máš rád to dnes nevím,ale tenkrát ,tenkrát jsem věřila ve velikost tvé lásky.Věřila jsem každému tvému slovu .Vzpomínám si na tvé vřelé "Moje malá sladká holčičko " Kolikrát jsi mě objal ,zlíbal,kolikrát jsi mě ujistil svou nekonečnou láskou . Mnohokrát jsi říkal "Přijď aspoň na chviličku -pro jediný polibek." Vzpomínám si na prostá slova ,která jsi mi tenkrát řekl,"Děvčátko ,chceš si mě vzít?" Tehdy celý svět jásal s mým srdcem a já blaženě opakovala - chci ano chci.! Jak velké bylo mé štěstí to ani dnes nedovedu vyslovit.Toho dne jsem se s tebou neloučila tak bolestně jako vždy,vždyť jsem si odnášela slib - za pár let budeme jen spolu. Jednou jsi přišel a řekl :Poznal jsem ,že se moje láska změnila -nemám tě už rád zapomeň!" Ne, neplakala jsem ,jen hleďela do prázdna a stále jsem si opakovala : "Proč ,proč - nevěřím žes mě přestal mít rád , vždyť taková láska ,jako,byla naše ta přece neumírá !" A přála jem si zemřít ,protože jsem si nedovedla představit, že mě už nikdy nevezmeš do náručí , že já už nepohladím vlnky tvých vlasů -již nikdy se nepodívím do tvých očí a že mě už nikdy nebudeš milovat. Když si na tebe vzpomenu stále se mi vrací otázka :"Proč,proč jsi mě opustil ?"
Jednou si mě postavíš na šachovnici vzpomínek - Nevím zda budu bílá nebo černá - Ty začneš první tah - Všechny pole vyprázníš a na mě přijde řada - Zeptám se tě : "Vyhodíš mě? " Já bych velmi ráda zůstala.
Kytice růží
Chtěl jsem ti kytici růží dát ,chtěl jsem ti srdce své darovat .Zatím však odumřel smích ,na věky ,na rtech tvých už nespatřím tvých očí zář ,již neuvidím tvoji tvář ,neslyším tvůj krásný hlas,proč se mi nesmíš vrátit zas? Chtěl jsem ti kytici růží dát ,teď v rukou mi bude uvadat.